Fundacja Ekorozwoju z Wroclavi (FER) je naším dlouholetým partnerem. Od roku 2018 společně realizujeme projekt LIFE Osmoderma v Poodří, zaměřený především na výsadbu nových stromků a ošetření letitých stromů – biotopů včetně zlepšení jejich okolí tak, aby celý ekosystém fungoval lépe, a to nejen pro brouka páchníka.
Úsilí o fungující krajinu a zvýšení biodiverzity se musí opírat o kvalitní právní normy. Arnika proto aktivně připomínkuje současnou legislativu na ochranu stromů v Česku a navrhuje její změny. S našimi partnery komentujeme a srovnáváme stav polské a české legislativy a inspirujeme se navzájem. Pomáhá nám to lépe formulovat požadavky a předvídat dopady navrhovaných změn. Skutečnosti brzdící lepší ochranu vzrostlých stromů jsou totiž v obou zemích podobné.
Poslední dva roky zpracovávala FER ve spolupráci s dalšími neziskovkami a arboristy „Balíček nutných změn pro zajištění lepší právní ochrany stromů“. Výsledkem práce jsou návrhy na změnu konkrétních ustanovení polského zákona o ochraně přírody (Ustawa z dnia 16 kwietnia 2004 r. o ochronie przyrody).
Co je podle ekologické organizace FER nutno změnit v polské legislativě na ochranu stromů
1. Koruny vzrostlých stromů musí být chráněny před nadměrným ořezem a před neuváženou "péčí", která je fatálně poškozuje, narušuje jejich stabilitu a zhoršuje vitalitu (nadměrná redukce koruny, řezné rány o průměru větším než 5 cm). Přímo do zákona je nutno doplnit ustanovení, jak velký ořez lze považovat za přijatelný a jak jej měřit.
2. Stromy mají kořeny, které musí být chráněny před poškozením. V současné době si polský zákon existence kořenů nevšímá - dokonce je ani nezahrnuje do definice stromu. Navrhované změny mimo jiné zavádějí pojem ochranné pásmo kořenů a uvádějí, jaký zásah do kořenů je třeba považovat za poškození stromu.
3. Je třeba stanovit jasná kritéria pro vydávání povolení k odstranění stromů. V současné době zákon nespecifikuje, čím by se měl úředník vydávající povolení řídit. Není příliš jasné, zda a kdy může (nebo má) odmítnout vydání povolení ke kácení stromu, k jakým přesně hlediskům by měl přihlížet a jaké podmínky musí být splněny, aby povolení mohlo být vydáno.
4. Rozhodnutí o povolení ke kácení, zejména u cenných biotopových stromů (pozn. překl.: nejen těch památkově chráněných), by mělo být považováno za takové rozhodnutí, které vyžaduje účast veřejnosti. V současné době jsou povolení vydávaná ke kácení stromů v Polsku prakticky mimo kontrolu veřejnosti. Odvolání proti vydanému povolení může podat pouze vlastník pozemku, na kterém strom roste , tj. subjekt, který nejčastěji o povolení sám požádal. Také nevládní ekologické organizace nemají možnost účastnit se povolovacích řízení nebo se proti povolením odvolávat.
Páchníkový strom v Deblíně
Jak je tomu v Česku
V Česku řeší přístup ke vzrostlým stromům, jejich ořezy, ochranu při stavebních pracích a speciální zásahy u senescentních (starých) stromů arboristické standardy péče o přírodu a krajinu (https://nature.cz/web/cz/platne-standardy), které však nejsou právně závazné. Arnika proto usiluje o ustanovení ochranného pásma v zákoně pro vzrostlé stromy v sídlech, podobně jako je tomu u inženýrských sítí.
Arnika dlouhodobě prosazuje účast veřejnosti v ochranně životního prostředí. Je to aktuální téma v souvislosti s probíhajícími změnami v oblasti české stavební a environmentální legislativy. Proto je nám blízké prohlášení FER: „Jedním z nejlepších nástrojů pro účinnější prosazování práva v oblasti životního prostředí je veřejná kontrola - chápaná jednak jako možnost veřejnosti účastnit se správních procesů při přijímání konkrétních rozhodnutí, jednak jako možnost odvolání, mimo jiné i ze strany ekologických organizací, proti rozhodnutím správních orgánů. Jako společnost máme právo spolurozhodovat o tom, co se stane se stromy kolem nás. „
Podrobný návrh změn pro zajištění lepší právní ochrany stromů v Polsku najdete (v polštině) na http://fer.org.pl/pakiet-koniecznych-zmian-prawnych-dla-lepszej-ochrony-drzew/
