(Osmoderma barnabita)

Páchník je zavalitý brouk velký asi 3 cm, který obývá duté stromy. Jmenuje se sice páchník, ale vydává spíše vůni, než zápach. Dala by se přirovnat k vůni kvetoucí netýkavky žláznaté nebo vůni starých vyčiněných kůží. Tento brouk je dnes vzácný z toho důvodu, že v krajině chybí duté stromy. Nemohou to být jakékoliv duté stromy, protože páchník je vybíravý. Musí to být stromy mimo les, musí být částečně osluněné a uvnitř nesmí být ani moc sucho, ani moc vlhko. Před příchodem člověka do středoevropské krajiny byly takovéto stromy běžné a páchníkovi se dařilo dobře. Tehdejší krajina byla lesnatá, ale les byl místy řídký a světlý, s hájky, světlinami a solitérně rostoucími stromy. Tento typ krajiny byl udržován spásáním velkými býložravci, jako jsou zubři, pratuři nebo koně. Hovoříme o tzv. pastevní savaně.

Avšak člověk krajinu se vším všudy proměnil. Velcí savci z přírody zmizeli, ale naštěstí je velmi záhy alespoň částečně nahradil tehdejší způsob obhospodařování lesa. Vznikaly lesy, kterým dnes říkáme střední. Jsou to lesy, jejichž části jsou pravidelně seřezávány na palivové dříví (tzv. pařeziny), jsou tam solitérní výstavky na stavební a jiné účely, no a kromě toho se v takovém lese pase dobytek. Takže v podstatě imitace pastevní krajiny. Střední lesy však zanikly spolu s  intenzifikací lesnictví v druhé polovině 19. století. Lesy se staly hustými, stejnověkými monokulturami.

Páchníci sice přežívají dále, ale dnes již pouze v izolovaných ostrůvcích s dutými solitérami, což jsou zejména zámecké parky, obory, aleje kolem cest či rybníků apod. A protože duté stromy jsou často považovány za nebezpečné, jsou káceny nebo nevhodně ošetřovány. Proto dnes páchníci téměř nemají kde žít.

Páchník hnědý je vzácný je v celém svém areálu a je také v celé Evropské unii chráněný jako jeden z prioritních druhů soustavy Natura 2000.  Larvy brouka páchníka se vyvíjejí v trochu dutin 3-4 roky, než se z nich vyklube dospělý brouk. Dospělého brouka byste mohli potkat o prázdninách, kdy za teplých letních večerů posedává na kmenech stromů.

 Páchník hnědý (Osmoderma barnabita), autor: Doc. RNDr. Petr Kočárek, Ph.D.

CHKO Poodří je jednou z 6 evropsky významných lokalit (EVL) pro páchníka hnědého na území Moravskoslezského kraje. Rozlohou je to oblast největší a páchníků tady žije nejvíce. Téměř výhradně se tady jejich larvy vyvíjejí v dutých hlavatých vrbách, jejichž pravidelné ořezávání patřilo k tradičnímu způsobu údržby. Bohužel je takto udržuje již jen málokdo. Náš projekt si klade za cíl jednak ořezat všechny zanedbané hlavaté vrby, vysadit nová stromořadí a do budoucna tak propojit izolované lokality výskytu páchníka, ale také upozornit veřejnost na krajinotvorný význam hlavatých vrb a zajistit, aby takto byly udržovány i nadále. Takto budeme moci páchníkovi poskytnout možnost se v krajině Poodří trvale vyskytovat. Nejedná se přitom jen o páchníka, ale o desítky až stovky dalších druhů bezobratlých živočichů, které duté stromy obývají společně s páchníkem.

Ochranný status    

Zákonná ochrana v České republice: zvláště chráněný druh – kriticky ohrožený (vyhláška č. 395/1992 Sb.) 

Červený seznam ohrožených bezobratlých ČR: kriticky ohrožený druh 

Červený seznam ohrožených druhů IUCN (The IUCN Red List of Threatened Species. Version 2017-1): téměř ohrožený druh 

Směrnice o stanovištích; přílohy II. a IV. (Council Directive 92/43/EEC, annex II and IV): prioritní druh

 Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Council of Europe 1979), příloha II.: přísně chráněný druh   

Taxonomie 

V Evropě bylo v rámci původního druhu Osmoderma eremita odlišeno několik taxonů a podle aktuálního stavu znalostí se v Evropě vyskytují 4 druhy páchníků. Východní Evropu včetně České republiky obývá druh Osmoderma  barnabita. V české legislativě i legislativě EU je páchník hnědý uváděn pod druhovým názvem Osmoderma  eremita. Přestože se na území ČR vyskytuje jiný druh, tato skutečnost nemá vliv (z hlediska retroaktivity práva) na legislativní postavení druhu. V průběhu realizace projektu  je páchník v EVL Poodří  uváděn důsledně jako Osmoderma barnabita.  

Ekologie 

Páchník je druh brouka osídlující stromové dutiny. Na severní Moravě a ve  Slezsku dává přednost vrbám, topolům a lípám. V Poodří je nejčastějším biotopem vrba bílá, nově byl zastižen také v hrušních, které jako dlouhověké ovocné stromy tvořící dutiny mohou být novým perspektivním biotopem. Páchník vyžaduje dutinu s tzv. „červeným trouchem“ a stabilním mikroklimatem (teplota a vlhkost). Tyto podmínky splňují převážně solitérní, po celý den osluněné stromy. Páchník osídluje dutiny ve stromech různého stáří a průměru kmene, zpravidla o průměru minimálně 50 cm. V dutinách, do kterých prší a voda z nich neodtéká, se páchníci nejsou schopni vyvíjet.  

Ideální podmínky pro jejich vývoj jsou buď v přírodně zachovalých lesích, které v České republice již existují jen velmi omezeně, nebo ve starých parkových porostech a především ve starých alejích. Páchník se tedy vyskytuje na dvou typech stanovišť, přičemž antropogenní biotopy představují dnes většinu lokalit. 

Larvy dosahují velikosti až 8 cm a žijí téměř výhradně v trouchu dutin listnatých stromů. Lze je najít v relativně velkém množství, v různých vývojových stadiích společně. Páchník je saproxylofágem a potravou larev je trouch uvnitř dutiny stojícího listnatého stromu, především ve střední a horní části kmene. Larvy mají víceletý vývoj a dospělé jsou po 2 – 3 letech v závislosti na teplotě, vlhkosti a množství potravy. Kuklí se na podzim a na začátku zimy uvnitř oválných kokonů slepených z trouchu a vlastního trusu, které bývají většinou přilepeny ke stěně dutiny. Dospělci se objevují od června do srpna.  Jsou však velmi málo aktivní a neochotně létají. Maximální zjištěná doletová vzdálenost byla 200 m. V sezóně s nepříznivým počasím nemusí vůbec opustit mateřskou dutinu. Příležitostně olizují vytékající mízu poraněných stromů.