Studijní cesty našeho týmu LIFE Osmoderma slouží k intenzivnímu sdílení nápadů a plánování, k navazování nových kontaktů a získávání nových zkušeností.
Tohle byla naše třetí cesta, věnovaná páchníkovi, ochraně biotopových stromů a krajiny podél řek Barycz, Warta a Odra. Krátkodobá útočiště jsme našli v Ekocentru ve Wroclavi u našich kolegů z Fundacji Ekorozwoju, ve vesničce Niezgoda pod hlavatou vrbou, o kterou se stará Piotr Tyszko-Chmielowiec z Instytutu drzewa, a konečně ve Slońsku, na Základně přírodní turistiky Dudek (Biuro Turystyki Przyrodniczej Dudek).
21. 8. pondělí odpoledne, Wroclaw
Setkání s kolegy v EKoCentrum Wrocław, představení činnosti sekce pro ochranu stromů, konkrétní kauzy v terénu a činnost iniciativy Přátelé stromů, diskuze o rozdílné legislativě na ochranu stromů v obou zemích (Magdalena Berezowska-Niedźwiedz, Sabina Lubaczewska).
Podobně jako „stromová sekce“ Arniky, také polští kolegové spolupracují s odbornými arboristy. Vzrostlé stromy v okolí centra tak mají zajištěnu kvalitní péči, jsou ostrůvky biodiverzity mezi obytnými domy a slouží k edukaci. Diskutovali jsme o problémech se zachováním jednotlivých vzrostlých stromů a stromořadí podél cest i ve městech a o jejich možných řešeních. V Polsku, stejně jako u nás, je nutná aktivita místních občanů a jejich přímá účast v rozhodování. Zejména na venkově, v menších sídlech, je ochrana a péče o vzrostlé stromy závislá na tom, zda se jich ujme někdo z odborných arboristů a nutná opatření si „vynutí“ na samosprávě.
22. 8. úterý, Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy
Terénní exkurze v lokalitách Niezgoda, Osiek, Książęca Wieś: workshop: základy výchovného řezu mladých stromů (Piotr Tyszko Chmielowiec).
Letitá vrba bílá u rybníka v Niezgodě je příkladem neuvěřitelné vitality těchto stromů. Přes skeptické názory místních lidí došlo po drastickém ořezu rozlamující se koruny k rychlému obrostu novými výhony a po několika letech je vrba cenným biotopovým stromem s dobrou perspektivou.
V regionu jsou podél komunikací ponechány přestárlé biotopové stromy, konkrétně biotopy páchníka a tesaříka.
Duby, které byly jako silniční stromořadí vysázeny před několika lety, je třeba pravidelně udržovat. Pod vedením arboristy jsme si i my vyzkoušeli výchovný řez na několika mladých stromech.
23.08 středa, Národní park Ujście Warty
Národní park Ústí Warty (Park Narodowy Ujście Warty) byl založen 19. června 2001 v Lubušském vojvodství u hranic mezi Polskem a Německem na dolním toku řeky Warty u jejího soutoku s Odrou. Malebná krajina je protkána sítí křivolakých kanálů a starých ramen, jezer a jezírek. Na loukách se volně popásají krávy i koně, proto je ochrana vysázených stromků hodně náročná. V parku žije 245 druhů ptáků, z toho 26 druhů patří mezi ohrožené.
Našimi průvodci byli Izabella Engel a Jacek Engel ze spolku Towarzystwo Przyjaciół Słońska „Unitis Viribus” a nadace Greenmind.
Program, který pro nás připravili, byl velmi pestrý a bohatý na nové poznatky:
- agroturistická základna “Stacja Pomp 2“: pozorování vodního ptactva v okolí, výklad k historii lokality a místí krajiny, představení činnosti sdružení
- lokalita „Betonka": výsadba vrb a přístup k jejich ochraně, soliterní topol černý (příklad cenné původní dřeviny s biologickou hodnotou), příklady ekovýchovných aktivit
- Chartów : příklad výsadby stromků u silnice, diskuse o údržbě a spolupráci se správou silnic
- Lemierzyce: procházka historickou lipovou alejí s biotopy brouka páchníka, workshop: péče o senescentní stromy
24. 8. čtvrtek, xerotermní louky a Údolí Odry
Rezervace (Użytek Ekologiczny ) Murawy Odry v Owczarech
Provázela nás Ewa Drewniak z Klubu Przyrodników.
Klub provozuje centrum pro ekologickou výchovu a Muzeum Louky. Pracuje na zachování tradičních prvků zemědělské krajiny, ujal se také záchranného pěstování starých odrůd ovocných stromů a vymírajících polních plevelů. Louky tu voněly tymiánem a šalvějí. Charakteristické jsou trsy máčky ladní s ostnitými listy. Po dozrání semen se celá rostlina odlomí a díky větru putuje ve formě stepního běžce. Xerotermní trávníky jsou teplomilná rostlinná společenstva, která rostou především na osluněných okrajích říčních údolí. Jejich vznik není zcela přirozeným procesem. Vyskytují se na místech, kde byly kdysi vykáceny lesy a kde se po léta pásla zvířata, především ovce. Patří mezi stanoviště chráněná podle směrnice Evropské unie o stanovištích.
Říční krajina Odry a Warty z paluby člunu
Dvanáctikilometrová plavba na člunech z Gorzyce do Kostrzyna nám umožnila pozorovat vodní ptactvo i mohutné vrby na březích, ale také vidět nejnovější technická opatření - tzv. výhony. Podle ekoložky Ewy Drewniak mají velmi omezený přínos pro plavbu na řece, ale jednoznačné negativní dopad na dynamiku říčního toku a na biodiverzitu. V „zálivech“ vytvářených výhony se například masivně rozšiřuje kotvice plovoucí. Tu známe i z Poodří, ovšem jako druh stojatých vod (v CHKO Poodří jde o chráněný druh).
Prohlédněte si celou fotogalerii zde>>
(Zpracováno na základě terénních záznamů a fotografií účastníků studijní cesty)
